Lovecký oštěp

Lovecký oštěp,kančí oštěp, péro – výraz,který nalezneme v literatuře,ale mnoho lidí o něm nic neví.I mezi psovody je spíše výjimkou. Dříve – před 250ti lety byl lov na černou bez něho naprosto nemožný.Do dnešních dnů přečkal většinou jen jako ozdoba stěn zámků a loveckých pokojů.Ani v literatuře věnující se lovu černé zvěře se o něm mnoho nedočteme.

Překlad - oštěp

(zpracováno podle článku na internetu – autor :Rüdemann )

Lovecký oštěp,kančí oštěp, péro – výraz,který nalezneme v literatuře,ale mnoho lidí o něm nic neví.I mezi psovody je spíše výjimkou. Dříve – před 250ti lety byl lov na černou bez něho naprosto nemožný.Do dnešních dnů přečkal většinou jen jako ozdoba stěn zámků a loveckých pokojů.Ani v literatuře věnující se lovu černé zvěře se o něm mnoho nedočteme.

V dnešní době,kdy narůstají počty naháněk a s tím i počty psovodů a nasazených psů ( psích smeček ),vídáme stále více psovody kteří tuto chladnou zbraň nosí a používají.

Jak lovecký oštěp vypadá a jaké má  praxi použtí ?

Kančí péro  je těžký lovecký oštěp celkové délky 160 – 200cm.Vznikl v 16.stol. a používal se k lovu černé zvěře a medvědů.Oboustranně broušená kovaná čepel je dlouhá zhruba 30-35cm,není špičatá ale vypouklá a má podobu listu. Konstrukce a tvar čepele  zaručuje,že nemůže dojít při použití ke zlomení.  Pokud oštěp při použití mezi psy zůstane v těle zvěře a zaklesnutý za žebra,může to být životunebezpečné jak pro psy tak pro psovoda. Čepel musí být oboustranně broušena a ostrá jako břitva. To umožní snadné a hladké proniknutí čepele do komory zvěře. Vykovaná čepel má na průřezu  min. 5-6 cm čímž získá potřebnou pevnost a stabilitu. Při průniku do komory tak vznikne ( na rozdíl od nože ) čtvercový otvor,kterým pronikne do hrudní dutiny dostatek vzduchu. Celková pevnost a stabilita kančího péra je nezbytně nutná a často zachrání psovodovi život.  Často vidíme psovody a honce s napodobeninami kančích per vyrobených z bajonetů či plechu. Takovéto náhražky lze použít maximálně na selata,ale nikdy ne na těžké kusy černé. Pro bezpečnost psů je nutný oštěp stabilní,pevný s dostatečně širokou čepelí.Pokud je na péru klip,měl by být pevný.Jen ten dokáže zamezit průniku oštěpu příliš hluboko.Různě odřezky parohu přivázané řemínky jsou dobré pro oštěpy na zdi loveckých místností.

Násada musí být vyrobena z houževnatého jasanu a musí být zasazena hluboko v čepeli.Tím se dosáhne nutné stability.Pro jisté držení v rukou bývá na průřezu šesti až osmihraná a proti klouzání je ovinuta řemeny.To zaručuje,že i s mokrýma a nebo zpocenýma rukama můžeme oštěpem v těle zvěře otočit. Při použití kvalitních ocelí a při dobré kovářské práci je možno vyrobit čepel pevnou, ale i poměrně lehkou. Celý oštěp by neměl být těžší než 3-3,5 kg. Ostří čepele je nutno chránit koženou pochvou,kterou sundáme těsně před použitím.

Přesto,že délka oštěpu umožňuje dát záraz z určité vzdálenosti,jeho použití  vyžaduje notný stupeň odvahy.Mýlí se ten,kdo si myslí,že to není nebezpečné. Psovod se musí rychle dostat zezadu ke kusu který drží psi a vrazit čepel  oštěpu za lopatku směrem k srdci. Jakmile je čepel hluboko v komoře,je dobré oštěpem otočit a tím zvětšit otvor. Plíce pak rychleji ochabnou a kus zhasne.Vzhledem k vysoké hladině adrenalinu v krvi to trvá někdy déle. Proto je třeba oštěp ponechat v komoře a silou tlačit kus k zemi.

Samozřejmě je nutné si dopředu zvážit,na jak těžký kus černé si troufneme. Stalo se,že 120kg těžkého kňoura,kterého drželi psi,jeden  z psovodů propíchl oštěpem.Když byl chvíli ve vzduchu a chvíli na zemi,přispěchal mu na pomoc druhý psovod s oštěpem a ve  vzduchu byli rázem oba. Situaci vyřešil lovec,který kňoura dostřelil  a jako zázrakem o život přišel jen kňour.

Mezi psovody se často hovoří o tom,jak nechat těžký kus černé „ naběhnout „ na oštěp. Nedělejte to,je to poukázka na pobyt v nemocnici nebo v hrobě ! Běží li kus černé,má hlavu skloněnou a umístnit dobře hrot oštěpu je prakticky nemožné.Čelní kost se nepropíchne a kňour  vám ryjem snadno odštěp vyrazí z ruky. Tak to prosím nezkoušejte ! A hlavně ne v kukuřici a v hustém zmlazení.

Rozhodnutí,kdy smysluplně oštěp použít,má určitá omezení :

• Černou do cca 45 kg je možné snáze,rychleji a bez zničení zvěřiny usmrtit oštěpem.
• Černou přes cca 90 kg může usmrtit  pouze ten,kdo má dostatek zkušeností a vzhledem k osobní bezpečnosti není při tom sám.
• Proti utočícímu divočákovi nám oštěp moc nepomůže.
• Často není možné oštěp použít protože černou drží velké množství psů.

Být vyzbrojen kulovnicí a oštěpem však znamená,nosit s sebou celý den v často těžkém terénu 10 kg váhy.  Pokud se nechce psovod vzdát oštěpu,je dobré nosit také krátkou palnou zbraň. Pokud chce nosit s sebou váhu pod 5 kg musí se rozhodnout buď pro oštěp a nebo pro kulovnici. Pokud má oboje,je omezen jeho pohyb a operativnost.

Pokud jsme vybaveni jen kulovnicí tak se někdy dostaneme do situace,kdy by bylo vhodnější použít oštěp.A naopak,máme-li pouze oštěp,nejsme často schopni unikající černou zastavit.

Rozhodnutí je na každém z nás.Oštěp je nepochybně zbraň,která ve zkušených rukách psovoda ochrání zdraví a životy psů a postřelený kus černé rychle,bez trápení a odborně usmrtí.

V každém případě je dobré,když jsou mezi psovody někteří vyzbrojeni oštěpy.Je pak možnost vzájemné pomoci a podpory. Podle dané situace pak lze použít buď chladné a nebo palné zbraně.

Někdy mají  majitelé honiteb výhrady k použití oštěpů. Je to jednak z neznalosti,jednak také proto,že mají nedobré zkušenosti s psovody,kteří se chovají neprofesionálně.

Přeložil a zpracoval:

Petr Ziegrosser ( )                                   Třeboň  1/2009