Vlastnosti psovoda

O předpokladech být dobrým psovodem a o kvalitách dobrých honičů toho bylo již mnoho napsáno. Pokud máte psy,kteří honí samostatně a vy stojíte na střeleckém místě,máte šanci podílet se přímo, spolu s ostatními střelci,  na výřadu. Pokud jste se svým psem v leči,má to také svůj význam a důležitost.

Překlad - vlastnosti psovoda

(zpracováno podle článku na internetu – autor :Rüdemann )

O předpokladech být dobrým psovodem a o kvalitách dobrých honičů toho bylo již mnoho napsáno. Pokud máte psy,kteří honí samostatně a vy stojíte na střeleckém místě,máte šanci podílet se přímo, spolu s ostatními střelci,  na výřadu. Pokud jste se svým psem v leči,má to také svůj význam a důležitost. Čím by se měl vyznačovat dobrý psovod:

Spolehlivost

Vše začíná již pozváním.Pokud jsme pozváni a slíbíme že přijdeme,musíme slovo dodržet.V případě mimořádné události ( například máme zraněné psy ) musíme za sebe sehnat odpovídající  náhradu.Dále je třeba domluvit si dopředu případné náhrady(kilometrovné,ubytování,strava,

pojištění ) a případný podíl na léčebných výdajích spojených s úrazem psa.

Přesnost

Je povinností psovoda,být na domluveném místě včas.Šetří tím nervy vedoucího honu a u ostatních účastníků lovu je brán jako dochvilný. Před započetím lovu je všude tak jako tak nervozity více než dost.

Zdrženlivost a podřízenost

I kdž vedoucí honu dává psovodům nejvyšší možnou svobodu a samostatnost,platí že: Po zahájení lovu jsou psovodi absolutně podřízeni vedoucímu honu a musí plnit jeho příkazy.Psovod musí  být připraven zapomenout na svůj osobní lovecký úspěch  a vše podřídit dosažení co největšího výřadu celé lovecké společnosti. Lovci očekávají,že psovod pečlivě projde svůj svěřený úsek a natlačí na ně zvěř e to i v případě,že jeho psi jsou momentálně mimo leč.  Patří sem také to,že psovod prochází lečí s nenabitou zbraní,nabíjí těsně před výstřelem a střílí jen když:

• je to nutná sebeobrana
• chrání psy
• dostřeluje postřelenou zvěř

Pokud střílí v leči,musí dbát zvláštní pozornosti aby neohrozil psy,psovody,honce a střelce.Nikdy nestřílí na běžící zvěř. Tato striktní omezení jsou velice důležitá zvláště při velkých naháňkách.  Přirozeně jsou i malé natláčky při kterých je v leči jen málo psovodů kteří o sobě ví. Tehdy nemusí být bezpečnostní opatření tak přísná.

Poctivost

Přes všechna předsevzetí se stává,že psi staví zdravý kus a psovod se neudrží a střelí ho.Za to mu nikdo hlavu neutrhne. Pokud se to stane,je třeba informovat vedoucího honu,který by měl  takto ulovený kus zaevidovat a nepřipisovat ho střelcům na stanovištích..

Hlučnost

Abychom představeným střelcům,psovodům a honcům usnadnili orientaci,je nutné se v leči ozývat.Platí to i v případě,že se blížíme ke  kusu,který staví psi. Pokud se ozýváme voláním,vyhneme se nebezpečné situaci, kdy dva psovodi stojí proti sobě s odjištěnou zbraní.

Týmový hráč

Závodění mezi psovody,kdo dá víckrát záraz postřelené zvěři nemá smysl.V leči je nutno spolupracovat a vzájemně si pomáhat.

Kondice

Procházení lečí v různém terénu,křovinách a nárostech klade vysoké nároky na tělesnou kondici.Nějtěžší podmínky nebývají v horách,ale v rašelinách.I při dobré kondici večer chodíte z posledních sil. Často je nutné klusem běžet na pomoc psům,kteří drží zvěř. A to nesete kulovnici,tesák a někdo i oštěp.

Perfektní ovládání zbraně

Psovbod musí svoje zbraně ovládat i poslepu.To nejde bez cvičení. Je nutné naučit se ovládat i tesák a oštěp.Psovod musí vědět,na jak velký kus černé si může troufnout,jak ho znehybnit a jak dát záraz.Kdo nosí oštěp,musí mít dostatek zkušeností s jeho použitím.Zastavit těžký  kus černé oštěpem nemůže začátečník !

Krátká zbraň

Pistole v leči a v ruce nezkušeného psovoda je veliké riziko pro všechny účastníky lovu. Použití krátké zbraně na dostřelení zvěře je bez dostatečné  praxe velice nebezpečné.Je zde také nebezpečí ztráty zbraně – spoustu revolverů se již po lese válí !

Pomocník

Je pravdou,že psovod nemá ve svých povinnostech tahat se někomu se zvěří na výřad a nebo k cestě. Spoustu zvěře shnije v lese jen proto,že ji psovodi přejdou a nechají ležet.Samozřejmě,že zvěř,kterou dostřelíme a nebo jí dáme záraz,musíme dopravit na domluvené místo.To samé bychom však měli udělat,když dojdeme ke kusu,který je zhaslý mimo zorné pole střelce na stanovišti.Nic se nám nestane,když takovýto kus popotáhneme ke střelci.Stejně tak je dobré se zvěří pomoci starším střelcům.Navětrání zvěře v leči,zvláště při déletrvajících lečích,je také vhodné.Vedoucí honu i střelci pozitivně ohodnotí i to,když poté,co ošetříme psy,pomůžeme s vyvrhováním.U výřadu je potřeba každá ruka.

Hlášení po lovu

Po ukončení leče by měl každý psovod informovat vedoucího honu o postřelené zvěři,nalezené zvěři,dostřelené zvěři,kde zvěř leží,kde jsou nástřely a jak je vše označeno.  Vedoucího honu je třeba informovat také o proviněních účastníků lovu proti bezpečnosti.Jestli se někdo provinil a někoho ohrozil,musí to vedoucí honu vědět aby to mohl řešit a předejít tak opakování situace. Pokud se týká bezpečnosti,neexistují žádné kompromisy. Malá provinění se řeší mezi čtyřma očima,hrubá provinění veřejně.

Často pozorujeme,že psovodi ihned po ukončení lovu odjíždějí domů.Slušné je, a je to i povinnost,zúčastnit se výřadu a poslední leče.Během večera je možné dát vedoucímu honu podněty a připomínky na které předtím nebyl čas. Za ně je každý rozumný vedoucí honu rád.Vždyť dobří psovodi jsou v leči jeho „oči a uši“.

Přeložil a zpracoval:

Petr Ziegrosser ( )                                   Třeboň  1/2009